Babí léto

01.09.2010 - Eva Čerešňáková

Když v létě svítí sluníčko, chodí se k vodě, vyráží se do přírody a všichni to bereme jako samozřejmost, že si pěkného počasí užíváme každý den. Když ale potom nastane podzim, vykukujeme denně z okna s nadějí, že ještě aspoň v ten dnešní den by mohlo být na chvíli slunečné počasí.

Když jsem dnes ráno vytáhla paty z domu, bylo krátce po osmé a já jsem musela nekompromisně konstatovat, že zima už ťuká na dveře. Mlha, chladno, vlezle, teplota skoro u nuly a slunce nikde. Mně, teplomilnému člověku, to moc na náladě nepřidalo... Ale opět se mi potvrdilo, že ne vždy bychom měli vše hned vzdávat. V hlavě se mi honila spousta myšlenek, co mám zařídit, domluvit, vyřešit a v neposlední řadě stihnout, takže jsem na myšlenky o počasí neměla vůbec čas...

Jak příjemné bylo odpolední překvapení, když se objevily sluneční paprsky a odlesk sluneční záře od jiného auta mi myšlenky k počasí vrátil - tak přece jen, to babí léto ještě neskončilo!!!

Odpoledne jsem měla volnou chvíli a na louce kousek od domu, dobře, upřesním to, spíše u cestičky vedoucí do lesa, jsem našla rozkvetlé kvítí. Natrhala jsem si tohoto lučního kvítí plnou vázu a vím, že minimálně týden mně bude doma dělat radost - i když bude venku třeba pod nulou.

...radujte se z maličkostí. Jedině ty vás mohou držet pozitivně naladěné a věřte, že pozitivní energie je neustále potřeba - ať je venku třicet nad nulou nebo deset pod nulou...

Čtenost článku: 474

<<zpět